Tým U14 postupuje do extraligy! Co se skrývá za postupem? Aneb on to říkal...

Když jsme se v neděli po vyhraném zápase radovali, tak jeden šťastný tatínek říkal svému synovi: „Pamatuješ? On to před třema rokama říkal, že vás dovede do extraligy U14.“ Ten On jsem byl já. Měl jsem strach, že to nedokážu, ale o to víc jsem se radil se zkušenými basketbalisty, ať už v Hradci nebo jinde.

Jeden z prvních podnětů pro změnu mi dala trenérka Lvic, když po jejich vítězství nad námi prohlásila, že ani neumíme driblovat. Od té doby jsme na každém tréninku patnáct minut jen čistě driblovali. Potom jsme dostali ještě celou řadu rad, ať už v dobrém, nebo špatném a snažili se to na trénincích zúročit. Jedna z nich byla ať máme víc než tři tréninky týdně, abychom dohnali ty elitní týmy. Taky jsme začali objíždět turnaje, abychom víc hráli. Dokonce jsme byli před rokem přihlášení v CEYBLu, což je středoevropská liga mládeže, ale stopku nám dala CORONA…

No a když začala naše letošní sezóna 16.8., tak jsme se všichni dohodli, že postup do extraligové části U14 vybojujeme. Nešlo to samo… Museli jsme jako trenéři být na kluky i zlí. Potřebovali jsme, aby se naštvali, aby byli Vlci, co se rvou. A po dramatické prohře se Žďárem doma v prodloužení, jsme jeli k nim a věděli jsme, že musíme vyhrát! Ráno, když jsem vezl kluky velkým autem do haly, tak mi kolegyně Eva říkala: „Udělej v autě nějaký rachot, jsou úplně chcíplí…“ Takže jsme přijížděli k hale jako hrající auto, které osmihlasně křičí refrén jedné písničky… Museli jsme je porazit o víc než jedenáct bodů. Porazili jsme je nakonec o 36 bodů a vítězství bylo zasloužené.

Co z toho plyne pro hráče, trenéry, rodiče? Mějte cíl. Jděte za ním,a když to nejde, tak přidejte. Myslete na to, že trénink dělá šampióna a že na zápase už můžete formátovat jenom mysl, techniku jedině na tréninku. Těším se na druhou část čili na tu Extraligu U14. Jak nás znám (hráče i trenéry) nebude nám stačit pouhá účast.

Děkujeme za podporu
Trenéři Tom a Eva